Díl první - Jak to celé začalo?
Začalo to tím, že jsme obdrželi pozvánku na otevření nové stanice moskevského metra. Poté, co jsme dorazili do útulného penzionu na předměstí Moskvy (poblíž oné stanice jménem Okťabrskaja) a poté, co nás pan správce ubytoval, jsme byli pozváni k panu správcovi, abychom se s ním koukali na večerní zprávy.
Na zprávy se s námi koukali i nějací přátelé pana správce - vědec Andrejevič a údržbář metra a bývalý voják v jedné osobě Pavlovič. Na video ze zpráv se můžete podívat přímo tady!
Skoro na konci zpráv se stalo něco nečekaného - do TV Sputnik vtrhli vojáci a přivedli s sebou i prezidenta SSSR Mirkoviče a s ním tam byl i nějaký pán v bílém plášti, asi vědec nebo doktor, u pasu měl pistoli a do obličeje mu vidět nebylo. Mluvit začal Mirkovič, ale vypadalo to, že tomu všemu spíš velí ten v plášti. Prezident Mirkovič pouze oznámil že se "sám rozhodl" odpálit jaderné rakety na USA! Po chvíli se začal přibližovat zvuk sirém, které nás varovaly před americkou odplatou a my jsme se honem utíkali schovat pod vedením toho údržbáře Pavloviče kamsi do bunkru u stanice metra.
Zachránili jsme se! Z dálky se ještě ozývaly dozvuky náletu, když jsme se všichni spočítali a zjistili jsme, že se nám podařilo všem přežít... Jaká úleva. Druhý den jsme se rozhodli bunkr blíže prozkoumat a zjistili jsme, že je shora zasypaný a jediná cesta vede dál dolů pod zem - do stanice metra.
Stanice metra Okťabrskaja se tak na dlouhé měsíce stala naším novým domovem. A nebylo to špatné místo. Byly zde zásoby jídla připravené pro slavnostní otevření, elektrický generátor nouzového napájení, pár krys a trocha spodní vody, která tu a tam stékala po betonových stěnách stanice.
Pustili jsme se do práce a za pár dní byla stanice jako klícka - opravili jsme elektrické rozvody a pomocné obvody pro startování generátoru a tak jsme získali elektřinu, ve stanici jsme také objevili nějaké léky a nářadí po dělnících. Krysy nám dlouho společnost nedělaly - otrávily se chlebíčky připravenými pro novináře a politiky na otevírání stanice.
A to je prozatím vše, pokračovat v našem vyprávění příběhu celoroční hry budeme zase jindy!
Vaše VN!